|
|
Ecological aesthetics of freshwater wetlands: the importance of environmental heterogeneity and biodiversity
Hájková, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
ická estetika studuje krajinu skrze různé interakce mezi ekologickými a estetickými vlastnostmi různých prostředí. Ekologická estetika mokřadů je v celku unikátní, jejich ekologická hodnota může být extrémně vysoká, a také přinášejí lidem mnoho úžitku. A přesto jsou mokřadní ekosystémy často vnímány negativně. Mokřady podporují širokou řadu druhů, nichž jsou některé na mokřadech závislá. Mokřady jsou velmi variabilní, a mohou mít zajímavou prostorovou diverzitu. Environmentální heterogenita zaštiťuje jak prostředí estetické, tak i ekologické, z toho důvodu je důležitým aspektem ekologické estetiky.
|
|
|
Jídlo jako estetická zkušenost, nebo dokonce umění?
JABČANKOVÁ, Anna Marie
Tato bakalářská práce se zaměřuje převážně na možnosti, zda lze uvažovat o jídle, jakožto o estetické zkušenosti, nebo zda je dokonce možné ho nazývat uměním. Hlavními body se v této práci stane nejen pouhý pohled na jídlo, ale právě i pohled na samotný akt jedení, který by se tedy poté mohl nazvat druhem "krásného umění". K potvrzení, či vyvrácení tohoto postoje bude z největší části napomáhat pragmatická estetika, která se jako jedna z mála estetických a filozofických odvětví zabývá zdánlivě obyčejnými a každodenními částmi lidského života a poukazuje na jejich neobyčejnost a případné estetické hodnoty. Poslední část práce se poté v závěru zaměřuje na různé stravovací návyky a jejich estetické a etické prvky, které mohou někdy i zásadně ovlivnit právě onen estetický zážitek jedení. V práci jsou jmenovány hlavní rysy estetického prožitku spojeného s jedením a situace, kdy je možné jídlo nazývat uměním.
|
|
|
Kopie jako problém ontologie a hodnoty estetického objektu
RIGANOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se zabývá problematikou smyslově nerozlišitelné Kopie v ontologii a hodnocení estetického objektu v oblasti výtvarného umění. Za tímto účelem předkládá a porovnává vybrané teoretické přístupy - Nelsona Goodmana, Reinolda Schmückera, Günthera Patziga, Eddy Zemacha a Denise Duttona - k ontologii uměleckého díla, originálu a Kopií. Dále sleduje dosavadní přístupy a řešení v oblasti hodnocení uměleckých děl a jejich Kopií již zmíněného Nelsona Goodmana a dále Arthura Koestlera, Marka Sagoffa, Kendalla L. Waltona a Tomáše Kulky, důrazem na teorii estetického dualismu T. Kulky. Jeho teorie estetického dualismu, spolu s rozlišováním identity uměleckého díla a jeho hmotného nositele (artefaktu; předně G. Patzig, E. Zemach), je výchozí pro návrh nového přístupu skrze estetický triadismus. Estetický triadismus navrhuje řešení problému hodnocení uměleckých děl a Kopií skrze tři hodnoty: estetickou a uměleckou hodnotu (vztahující se k uměleckému dílu) a hodnotu autenticity (vztahující se k artefaktu). Tento přístup je následně konfrontován s uvedenými teoriemi hodnocení a aplikován ve vztahu k estetickému objektu, jeho konstituci a hodnocení. Estetický triadismus vede k uspokojivému řešení hlavní i dílčích otázek, které jsou v této diplomové práci kladeny - vede k závěru, že hodnocení uměleckého díla i Kopie v teorii může být srovnatelné z hlediska jejich estetické a umělecké hodnoty, odlišné hodnocení se omezuje pouze na hodnotu autenticity. Naproti tomu v konkrétních situacích recepce uměleckých děl či Kopií ovlivňuje hodnota autenticity konstituci a hodnocení estetického objektu natolik, že vede k odlišnému soudu o estetickém objektu jak v jeho estetické, tak v umělecké hodnotě.
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
|
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
|
|
|
Morální zodpovědnost umění
Bolková, Anežka ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent)
Ve své práci mapuji debatu o legitimitě morální kritiky umění, která se rozvinula v 90. letech dvacátého století v rámci analytické estetiky. Ve třech oddílech přibližuji tři základní pozice v této debatě - autonomismus, moralismus a imoralismus - které, každá jinak, zodpovídají základní otázku, která motivuje celou debatu, a sice: jaký je vliv morální hodnoty díla na jeho hodnotu estetickou či uměleckou. Upozorním na to, že koncepty estetické a umělecké hodnoty ovšem nejsou řádně definovány, což je příčinou, proč spolu zastánci jednotlivých pozic nejenom nemohou souhlasit, ale nemohou se shodnout ani na tom, v čem spolu vlastně nesouhlasí.
|
|
|
Fenomén života v rámci estetické zkušenosti přírody
Matějková, Magdalena ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Pravdivost v estetickém oceňování přírody u A. Carlsona a R. W. Hepburna Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou estetického oceňování přírody. Záměrem práce je prozkoumat možnosti uplatnění pojmu pravdivosti jako charakteristiky estetického oceňování přírody. První část práce zkoumá a srovnává úvahy dvou současných kognitivně orientovaných autorů, Allena Carlsona a Ronalda W. Hepburna, kteří různými způsoby spojují estetické oceňování přírody s jejím poznáváním. Postupně je rozebírán způsob, jakým každý z autorů k této problematice přistupuje. Rozbor sleduje tři dílčí motivy, které jsou oběma autorům společné, ale každý z nich je zpracovává jinak. Nejprve zkoumá pojmy, s nimiž autoři pracují, následně se soustředí na význam, který autoři pravdivosti v estetickém oceňování přírody přisuzují, a nakonec popisuje způsob, jakým každý z autorů pojímá myšlenkovou složku estetické zkušenosti. Následně srovnává postoje autorů v těchto bodech a hodnotí je. Poslední část práce je věnována rozvinutí takto představených myšlenek. Posouvá chápání myšlenkové složky estetické zkušenosti přírody směrem k otevřenějšímu, relativističtějšímu pojetí, a ukazuje, v jakém směru je toto pojetí výstižné. Navržený přístup je v základních rysech srovnáván s přístupem M. Budda a konfrontován s pojmem indexikálního klamu...
|
|
|
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
|
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
|
host ::
RSS.